Targu Mures, Rumunsko
Club Show DAC Moloss Club
Dracula Dog Show
Rumanian Open
5.-6.8.2006

Rumunsko je pro nás z hlediska výstav stále trošku zemí exotickou. Snad právě proto jsme se s kamarády rozhodli udělat si netradiční výlet.
Zlákaly nás hned tři výstavy o jednom víkendu pořádané na nádvoří historické tvrze v pěkně upraveném městě Targu Mures.
 
    
Hlavními aktéry byli Majan´s Zeuss the Star of North, který soutěžil v mezitřídě a Cácorka H. Bora z Milotiček, soutěžící ve třídě šampionů.
V sobotu dopoledne začalo klání nejprve výstavami klubovými. Spolu s nimi začaly velké zmatky.
Šli jsme zaplatit výstavní poplatek. Ve výstavní kanceláři ovšem nikdo nevěděl, kde vybírá a kde má kruh Moloss Club DAC. Nutno podotknout, že německy se zde nedomluvíte prakticky vůbec, anglicky tu sice umí skoro každý, ale podávají zcela protichůdné informace a tak se nejlépe kromě rumunštiny domluvíte maďarsky. Naštěstí nás při nekonečném dohadování a vyptávání zaslechl nějaký muž a odvedl nás ke kruhu molossů, kde jsme mohli i zaplatit poplatek. Před námi platila za svého leona Matrixe v. Matthiasberg jeho maďarská majitelka. Před našima očima jejího psa dopisovali do papírů, protože nebyl řádně uveden v katalogu. Ale k tomu se ještě vrátím. V kruhu nám také řekli, že leoni budou posouzeni zde portugalským rozhodčím a že budeme čekat, protože na klubovku bylo celkem přihlášeno 122 psů a my byli až skoro na konci s čísly 88, 89 a 90. Tedy pouze tři a Matrix byl čtvrtý s dodatečně přiděleným číslem 123. Tak jsme se pěkně pohodlně usadili na lavičce a Zeuss s Cácorkou na dece ve stínu starého stromu, vyprávěli jsme si a čekali na posuzování. Bylo to dlouhé čekání. Šla jsem se projít a najednou vidím, že úplně jinde u jiného kruhu jsou dva leoni se svými majiteli, kteří předtím byli po celé hodiny u našeho kruhu. Naštěstí jsem se jich zeptala proč jsou najednou tam a majitelka řádně přihlášeného psa mi odvětila, že se leoni posuzují tam. A hned. Běžela jsem pro ty naše dva leonky. A než jsme se vrátili zpět, byl už mladý leonek v kruhu. Pak šel Zeuss a třetím posuzovaným psem byl Matrix ve třídě šampionů. Ruský pan rozhodčí měl ve svých podkladech uvedené jen tři přihlášené leony, 2 psy a 1 fenu. Domníval se tedy, že Matrix je ta jediná přihlášená fena a také ho jako fenu posoudil. Varlata mu pochopitelně nekontroloval. Asi se mu zdál jako fenka dost pěkný, a najednou byl vyhlášen i BOBem, aniž by došlo na posouzení naší Cácorky. Okamžitě jsme začali hlasitě protestovat, ale všichni dělali, že nechápou, že se nic nestalo, že přeci pan rozhodčí tři zapsané leony posoudil. Bohužel, majitelka Matrixe, která vše viděla, věděla a poslouchala (není to žádná začátečnice, ale naopak velmi zkušená vystavovatelka) také dělala, že nechápe oč nám jde a raději se s pohárem za vítězství ztratila. Máme k dispozici i výstavní posudek Matrixe, kde je uvedeno číslo z katalogu 90, což bylo číslo naší Cácorky. Pan rozhodčí nakonec  Cácorku posoudil, ovšem to už bylo po vyhlášení BOB, takže nemohla do soutěže nijak zasáhnout. Nicméně obdržela V1 a tituly CAC a Nejlepší fena plemene.
Bylo nám jasné, že zde došlo k vážnému porušení výstavního řádu FCI, snažili jsme se toto zvrátit, dosáhnout nového posouzení řádně přihlášených psů jiným rozhodčím, sepsali jsme protest, vysvětlili vše prezidentovi výstav i jeho pomocníkům, vyhledali jsme zástupce FCI pana H. Müllera (ten nám ale řekl, že s tím FCI nemůže nic dělat, že to je záležitost rumunského pořadatele i když velmi vážně porušili řády FCI, což je nepřípustné - ó, jak mnoho to připomíná praktiky našeho ČMKU při vyřizování stížností). V domluvě nám zde pomáhal manžel jedné z pořadatelek, Němec, který nám tlumočil do rumunštiny, abychom vůbec něco mohli pořádně vysvětlit. Za to mu patří náš dík. Nicméně jsme ničeho nedosáhli.
Pan rozhodčí a vedoucí kruhu poškodili Cácorku i Zeusse. Nikdo se nám ani neomluvil, peníze nám také nechtěli vrátit a my jsme byli velice zklamaní. Navíc jsme zklamaní i nečestným jednáním obou maďarských majitelů leonů, kteří nám neřekli, že odchází na posouzení k jinému kruhu, ani se neohradili proti nesprávnému posouzení leonů v kruhu.  A to jsme, prosím, celou dobu seděli pár metrů od sebe. I to je zkušenost.
Máme oba posudky z výstavy Matrixe coby feny s číslem 90 a Cácorky coby psa s číslem 123.
Ke všemu došlo naprosto zbytečně jen z nepozornosti a z nezájmu vedoucí kruhu i rozhodčího a naprostou neochotou věc řešit. Doufejme,
že se pořadatelé ze všech problémů, kterých se vyskytlo na výstavách velké množství, poučí pro příští výstavy.
 
Další výstava Dracula Dog Show měla začít odpoledne v 16.00 hod. Ale na těchto výstavách se na čas zas až tak moc nehledělo a tak se začalo později. Bylo to částečně způsobeno i deštěm, který se spustil. Když ale pršet přestalo, začalo se posuzovat. Během soutěží se spustil liják. Běželi jsme se schovat. Pan rozhodčí si vzal deštník a posuzoval v tom lijáku dál. A protože zde opravdu nic neplatilo, změnilo se i pořadí posuzovaných plemen. Naštěstí jsme byli v doslechu, když kdosi vyvolával leonbergery. V tom lijáku jsme běželi ke kruhu. Pršelo tak silně, že skrz stékající vodu po obličeji jsme vůbec nic neviděli. Leoni byli úplně promočení. Dovedete si představit to posuzování? Hrůza, děs. BOB vyhrál opět Matrix. Zeuss dostal V1, CAC a res. CACIB. Cácorka V1, CAC a CACIB a získala i titul Dracula Dog Show Winner. Posudek se žádný nepsal. Diplom jsem pro Cácorku musela doslova vyškemrat, stužky a šňůrku za CACIBa jsme nedostali vůbec. Diplomů i stužek tam měli sice plné krabice pro všechny posuzované psy, ale asi si to šetřili na další výstavu.
Byli jsme všichni úplně promočení a tak jsme rychle zabalili všechny mokré věci a uháněli deštěm k autu a do hotelu. Na pozdní večer bylo naplánováno vyhlášení vítězů a pak jakýsi bál s Draculou osobně, ale my už neměli chuť ani sílu se tam znovu vracet. Škoda, protože to mohla být snad lepší zábava než ty dvě předchozí výstavy.

V neděli od 11.00 hod začínala CACIB Romanian Open. Naštěstí se počasí umoudřilo, bylo lehce pod mrakem, ale teplo. Rumunský rozhodčí posuzoval celkem svižně a tak jsme přišli dost brzy na řadu. A zase došlo k malému nedorozumění v kruhu. Opět pan rozhodčí posoudil Matrixe jako fenu, ale to už byl řádně přihlášen a zapsán v katalogu ve třídě šampionů a dal mu titul BOB. Jenomže tentokrát jsme se nedali, nastoupili s Cácorkou do kruhu a ohradili jsme se. Nutno říci, že i majitelka Matrixe se ozvala a ukázala na nás. Pan rozhodčí jí tedy ocenění odebral, Cácorku řádně posoudil a pak posoudil oba CACIBové leony spolu. Tentokrát vyšla vítězně Cácorka. Měli jsme radost, že jsme nad Matrixem, krásným psem či fenou? regulérně vyhráli. Zeuss získal opět V1 a svého třetího rumunského CACe. Tentokrát Cácorka dostala i všechny stužky a šňůrky náležející k udělenému ocenění. Ještě jsme se zúčastnili závěrečného soutěžení ve 2. skupině FCI, ale zde jsme neměli pražádnou šanci. Zcela jednoznačně zde vedou silná plemena určená k obraně a pastevečtí psi a ti také v naší skupině zvítězili.
 

Hodnocení organizace všech tří výstav vyznívá z našeho pohledu jednoznačně negativně. Pořadatelé se to snažili omluvit tím, že je to největší rumunská výstava. Na každou CACIB výstavu bylo přihlášeno něco málo přes tisícovku psů 173 plemen. Nám se to jako velká výstava nezdálo. Nefungovalo tu prakticky nic, jak jsme zvyklí. Neplatily rozpisy plemen na tabulích u kruhů, výsledková tabule chyběla úplně, posouzení psi nedostali ani diplom, ani stužky, stále se něco měnilo za pochodu, aniž by vystavující dostávali potřebné informace, tlačenice byla u placení výstavních poplatků, u zapisování do PP, hodně vystavovatelů mělo nějaký problém, který s nimi ale nikdo nechtěl řešit... A protože zde bylo možné získat přímo titul šampiona, přijeli dva lidé z Kynologické asociace Rumunska z Bukurešti, kteří měli vystavovat osvědčení o získaném šampionátu hned na místě. Ti si ale nepřivezli dostatečné množství diplomů a tak v neděli vybírali jen peníze a zapisovali si jména psů a adresy majitelů s tím, že diplom pošlou poštou. Cácorka získala titul Rumunského šampiona a tak jsme teď hodně zvědaví, jestli nám již zaplacený diplom opravdu přijde.

Pro nás bylo zajímavé, že na výstavě byli vystavovatelé z 26 zemí. Krom Rumunska zde bylo hojně zastoupeno Maďarsko, Rusko, Ukrajina, Česká republika, Slovenská republika a Polsko a dále Slovinsko, Estonsko, Belgie, Izrael, Finsko, Kypr, Litva, Itálie, Srbsko, Holandsko, Německo, Chorvatsko, Rakousko, Francie, Dánsko, Švédsko, Norsko a dokonce Austrálie a Thajsko.
I sbor rozhodčích byl zajímavý - krom rumunských rozhodčích zde byli rozhodčí z Portugalska, Maďarska, Belgie, Ruska, Švýcarska a Izraele. O takové sestavě se může na českých výstavách vystavujícím jen zdát.
Prostředí historické tvrze bylo velmi romantické. Škoda toho deště, který sobotní klání zkazil, protože se nebylo kam schovat.  Počasí je v tomto nevypočitatelné. V areálu bylo dostatek stánků s občerstvením i potřebami pro psy.
Co je pro nás nepříjemné vidět, je prodej štěňat před vchody na výstaviště ze všelijakých krabic, klecí či aut.
Dokonce přímo u výstavních kruhů byla kojící fena brazilské fily se svými dvěma štěňaty uvězněna v malé kleci. Běžně zde byli posuzováni kupírovaní psi.
A jedna perlička na závěr. Do výstavního areálu byli dva vchody. Jeden pro vystavující a psy a druhý pro návštěvníky, kde se platilo vstupné. Nebyl vůbec problém, abych jako návštěvník prošla vchodem pro vystavující. U nás by to tak fungovalo.
Ale tady ne. Návštěvníci si řádně koupili vstupenku u svého vchodu.

Cesta do Rumunska proběhla bez problémů, jeli jsme po luxusní dálnici v Maďarsku a dobrých silnicích v Rumunsku. V Rumunsku je sice trošku riskantní styl jízdy, ale řidiči jsou na druhou stranu velice ohleduplní a za celou cestu jsme viděli pouze jediný karambol, kdy se převrátil přívěs s pivem na silnici. To na našich silnicích není o bouračky nouze nikdy. Bohužel. Zvláštností je, že se stáda krav, ovcí a koní pasou kolem silnic volně bez ohradníků a volně přecházejí silnice kdy se jim jen zachce. Proto je nebezpečná jízda v noci. Důležitým dopravním prostředkem jsou zde koňské povozy, které potkáte všude, ve městech i na venkově. Na ty větší silnice ale nesmějí. Koníci jsou menšího vzrůstu, ale velmi vitální. Všude se zde sušilo seno (to se neuklízí pod střechu, ale napichuje se na kůl a tvoří obrovské kupy, ze kterých se pak seno buď bere nebo jej dobytek přímo žere z té kupky) a na každém políčku rostla  kukuřice. Snad u každého domu je loubí z vinné révy.  Již v Maďarsku nás provázeli kolem silnic čápi, ale v Rumunsku jich je opravdu hodně a obydlené čapí hnízdo je snad na každém komíně. Čápy tu mají asi rádi, protože jim staví kovové podstavce pod hnízda i nad mnohými lampami veřejného osvětlení.
Jestliže se u nás novým sídlištím říká "podnikatelské baroko", tak v Rumunsku to je již "rokoko", protože tolik zdobných prvků a všelijakých stylů na jednom domě se hned tak nevidí. Na několika místech nás uchvátily stavby s nablýskanými stříbrnými střechami v jakémsi čínském stylu s neuvěřitelnou spoustou ozdob včetně pěticípých hvězd. To jsou pozůstatky komunistického režimu a většina z nich je nedostavěných, do některých se nasadili Cikáni a obývají je. No, a Cikáni, tak ti se nám moc líbili.Potkávali jsme je v Targu Mures. Všechny ženy a dívky byly krásně barevně oblečené, ověšené korálky a s typickými šátky na hlavách. Muži v bílých košilích a tmavých kalhotách s krásnými černými klobouky a nezbytnými pečlivě pěstěnými kníry. Moc jim to všem slušelo. Zvláštní bylo, že se skoro všichni hrozivě báli psů. Ale pár z nich je naopak chtělo koupit.
Na silnicích jsme potkávali povozy s kočujícími
Cikány.



 
Bydleli jsme v pěkném malém hotýlku s výbornou kuchyní na samém kraji města. Personál byl velmi vstřícný nejen k nám, ale i k našim psům.
Zdá se, že všechny špatné pověsti, které u nás o Rumunsku kolují a kterými nás mnozí strašili, jsou liché. Však je zde také čilý turistický ruch. Cizince potkáte doslova na každém kroku. A také nesmíme zapomenout na značné množství našich automobilů značky Škoda, které brázdí zdejší silnice.
Cesta domů byla o něco delší, protože jsme měli malý zádrhel v podobě vadného ventilku a ušlé pneumatiky. Vše se ale podařilo vyřešit. Dík patří všem členům naší výpravy za vstřícnost, trpělivost a vzájemnou podporu.
    
Co dodat. Byla to zajímavá zkušenost. I negativní zkušenosti obohatí. Je jisté, že hned tak na žádnou rumunskou výstavu nezavítáme,
především pro značnou vzdálenost.
Ale Rumunsko je krásná zem. Škoda, že jsme ji měli možnost tentokrát poznat pouze z auta. Jako cíl dovolené je Rumunsko úžasné.