FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

Secretariat General: 13, Place Albert 1 – B 6530 Thuin (Belg.)

 

 

FCI – Standard č. 145/20.9.2002

 

L E O N B E R G E R

 

 

Země původu: Německo

Datum zveřejnění platného originálního standardu: 4.1.1996

Zařazení FCI: skupina 2    pinčové a knírači,

                                               molossové – švýcarští salašničtí psi

                                               a jiné rasy.

                           sekce 2.2    molossové, horští psi.

                                               Bez pracovní zkoušky.

 

Stručný historický přehled:

Koncem 30. a začátkem 40. let 19. století zkřížil Heinrich Essig, radní města Leonberg u Stuttgartu, černobílou fenu novofundlandského psa s tzv. „psem Barry“ z klášterního špitálu Grosser St. Bernard. Později byl přikřížen pyrenejský horský pes. Výsledkem byli velmi velcí psi s převážně dlouhou bílou srstí. Essigovým cílem byl pes podobný lvu.Lev je erbovním zvířetem města Leonberg.

První psi, kteří skutečně byli pojmenováni „leonberger“, se narodili v roce 1846. Sjednocovali v sobě vynikající vlastnosti výchozích plemen.

Již krátce poté bylo mnoho těchto psů z Leonbergu prodáno do celého světa jako symbol postavení. Koncem 19. století byl Leonberg v Badensko-Würtembersku používán jako selský pes. Jeho hlídací a tažné schopnosti byly velmi vychvalovány.

Dnes je leonberger vynikající rodinný pes splňující všechny nároky našeho moderního života.

 

Celkový vzhled:

Podle původního záměru je leonberger velmi velký, silný, svalnatý a přesto elegantní pes. Vyznačuje se harmonickou stavbou těla a sebevědomým klidem při živém temperamentu. Obzvláště pes je statný a silný.

 

Důležité proporce:

Poměr výšky v kohoutku k délce trupu je 9:10. Hloubka hrudníku činí přibližně 50%  výšky v kohoutku.

 

Chování/charakter (povaha):

Jako rodinný pes je leonberger v dnešních životních podmínkách příjemným partnerem, kterého můžeme bez problémů kamkoliv vzít a který se vyznačuje výraznou láskou k dětem. Není ani bázlivý, ani bojácný. Jako společenský pes je příjemným, poslušným a nebojácným partnerem ve všech životních situacích. K požadovaným povahovým vlastnostem patří především:

            - sebejistota a suverénní klid,

            - střední temperament (mimo jiné také hravost),

            - schopnost podřídit se,

            - dobrá učenlivost a paměť,

            - necitlivost vůči hlukům.

 

Hlava:

Jako celek rozměrnější hloubka než šířka, spíše protáhlá než podsaditá. Poměr čenichové partie a mozkovny 1:1. Kůže všude přilehlá, žádné čelní vrásky.

 

Mozkovna:

Lebka: z profilu a zepředu mírně klenutá, odpovídající mohutností tělu a končetinám, ale ne těžká. Zadné část není výrazně širší než část oční.

Stop: jasně rozeznatelný, ale slabě výrazný.

 

Obličejová část:

Nosní houba: černá.

Tlama: spíše dlouhá nevybíhající do špičky, hřbet nosu rovnoměrně široký, nikdy propadlý, spíše lehce klenutý (beraní nos).

Pysky: přilehlé, černé, koutky uzavřené.

Čelisti/zuby: mohutné čelisti s perfektním pravidelným) plným nůžkovým skusem, přičemž horní řada zubů přesahuje bez mezery přes řadu dolní a zuby stojí v čelisti svisle, se 42 zdravými zuby podle zubního vzorce (chybějící M3 jsou tolerovány), klešťový skus je přípustný bez zařezávání špičáků v dolní čelisti.

Líce: jen málo vyvinuté.

Oči: světle hnědé až co možná nejtmavěji hnědé, středně velké, oválné, ani hluboce uložené, ani vystupující, umístěné ani příliš úzce, ani příliš daleko od sebe, oční víčka přilehlá bez viditelných spojivek, oční bělmo nezarudlé (viditelná část rohovky).

Uši: posazené vysoko a ne daleko vzadu, visící, středně velké, přilehlé, masité.

 

 

Krk:

V mírném nepřerušovaném oblouku přechází do kohoutku, spíše trochu delší než podsaditý, bez volné kůže na hrdle nebo laloku.

 

 

Tělo:

Kohoutek: výrazný, zvláště u psů.

Hřbet: pevný, rovný, široký.

Bedra: široká, silná, dobře osvalená.

Záď: široká, relativně dlouhá, jemně zaoblená, přecházející plynule do kořene ocasu, v žádném případě přestavěná.

Hruď: široká, hluboká, dosahující alespoň k loktům, ne příliš sudovitá, spíše oválná.

Spodní linie a břicho: jen lehce stoupající.

 

 

Ocas:

Bohatě osrstěný, ve stoje rovně visící, také v pohybu jen lehce stočený a pokud možno nenesený nad prodlouženou linií hřbetu.

 

 

Končetiny:

Velmi silné, zvláště u psů.

Hrudní končetiny:

Běhy: rovné, paralelně postavené, ne však úzce.

Ramena/paže: dlouhá, šikmo uložená, tvořící spolu ne příliš tupý úhel, dobře osvalená.

Lokty: přilehlé.

Nadprstí: silná, pevná, z čelního pohledu rovná, z bočního pohledu téměř svisle postavená.

Tlapy: rovně postavené, ani vbočené, ani vybočené, oblé, uzavřené, prsty dobře klenuté, černá bříška.

 

Pánevní končetiny:

Běhy: postavení ze zadního pohledu ne příliš úzké, paralelní, hlezna a tlapy ani vbočená, ani vybočená.

Pánev: šikmo položená.

Stehna: pořádně dlouhá, šikmo uložená, silně osvalená, stehna tvoří společně s bércem výrazný úhel.

Hlezna: silná, výrazný úhel mezi bércem a nártem.

Tlapy: rovně postavené, jen málo podlouhlé, prsty klenuté, bříška černá.

 

 

Pohyb:

Prostorný, rovnoměrný průběh pohybu ve všech jeho způsobech, rozsáhlý záběr a dobrý posun těla, při chůzi i za klusu při pohledu zezadu i zpředu přímočaré vedení končetin.

 

 

Srst:

 

Chlup: Středně jemný až hrubý, hojně dlouhý, přilehlý, nikdy netvořící pěšinky, přes hustou podsadu umožňující rozeznat stavbu těla, rovná (lehce zvlněna ještě povolena), na krku a hrudi, zvláště u psů, tvořící hřívu, výrazné ochmýření hrudních končetin, výrazné kalhotky na pánevních končetinách.

 

Barva: Lví žluť, červená, červenohnědá, také ještě písková (světložlutá, krémová) a všechny jejich kombinace, vždy s černou maskou, černé špičky srsti jsou přípustné, černá nesmí ale být základní barvou psa (nesmí převažovat). Zesvětlení základní barvy na spodní straně ocasu, na krční hřívě a osrstění hrudních končetin, kalhotkách pánevních končetin nesmí být tak výrazné, aby nerušilo harmonii s hlavní barvou. Malá bílá skvrna na hrudi nebo úzký pruh přes hruď a bílá srst na prstech se toleruje.

 

 

Výška:

Výška v kohoutku: psi          72-80cm, doporučená střední výška 76 cm

                                 feny        65-75 cm, doporučená střední výška 70 cm

 

Vady:

Každá odchylka od uvedených bodů musí být hodnocena jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru ke stupni odchylky.

 

Vylučující vady:

- bázliví a agresivní psi

- silné anatomické vady (výrazný kravský postoj, výrazný kapří hřbet, silně klesající záď, extrémní vybočení hrudních končetin, absolutně nedostačující zaúhlení v ramenním, loketním, kolenním kloubu a hleznu)

- hnědá nosní houba

- velmi silná ztráta pigmentace pysků

- chybějící zuby/neplnochrupost (s výjimkou M3), předkus, podkus, další vady chrupu

- oči bez podílu hnědé barvy

- entropium (vchlípení) a ektropium (vychlípení) očního víčka

- silně stočený nebo vysoko nesený stočený ocas

- hnědá bříška prstů

- kudrnatá nebo silně vlnitá srst

- vadné zbarvení (hnědá s hnědým nosem a hnědými bříšky prstů, Black & Tan, černá, stříbrná, divoká barva)

- úplná ztráta masky

- příliš bílé barvy (od prstů dosahující až po nadprstí, skvrna na prsou větší než ruka, bílá barva na jiných místech)

 

Psi samci musí mít dvě prokazatelně normálně vyvinutá varlata nacházející se zcela v šourku.

 

 

Překlad: © Jaroslav Lukeš, 2005