Jůlinka O. Bora z Milotiček
 

První dny v novém domově





Chystání na cestu do nového domova probíhalo podle osvědčeného receptu. Přepravní box vzala Jůlinka rychle za svůj domeček.
Večer před odjezdem probíhalo dojemné loučení s maminkou Cácorkou, babičkou Borou, tetičkou Žofinkou a ostatními chůvičkami.
Na letišti byla Jůlinka středem pozornosti, chovala se velmi bezprostředně a dokonce budila prý dojem zkušené cestovatelky. Personál letiště i cestující se s ní fotili, ale hlavně ji všichni hladili a to se jí náramně líbilo. Občas se jí ale zastesklo po mém náručí a přiběhla ke mně a hlasitě dávala najevo své přání se pochovat.
Na letiště jí doprovodila chůvička a sestřička Husarka C. Ta se chovala jako pravá dáma a na Jůlinku dávala pozor, aby něco svou nerozvážností nevyvedla. No, vyvedla, ale hned jsme po sobě vše uklidili.
A koho by neunavilo to množství pozornosti a taky pěkné horko v letištní hale. Přišla vhod miska s vodou a Jůlinka se pomalu uložila k spánku. Najednou vyskočila a hlasitě se dožadovala vstupu do svého domečku. A protože už byl čas k odbavení, pustila jsem jí do jejího dočasného domečku, rozloučila se s ní. Do Helsinek doprovázela Jůlinku moje neteř Jitka a tak jsem byla klidná, že bude o vše postaráno.

 

8. týdnů

Rodokmen